VENTILY
1. května 2012 v 21:39 | adhoc
Rozdělím se s tebou o noční běsy. S myšlenkou na poslední dny svýho táty nastartuju radost. Juchanda až do rána za ústavní zdí.
Nic k ničemu.
V tunelech procitání páchne maso pro potkany. Těch, co se přes koleje nedostali. Ani převozník už o ně nestál.
Samotu vyhaslým.
Za čarodějnicemi přitančí bouřka. Jsem vyprahlé zápraží, co na ní čeká. Do plechovky od olejovek chytám první kapky.
Moře k oceánu.
V řece pantomimy dopluju do Tramtárie. S koutky mírně zdvihnutými k úsměvu. V blbý naději jako léta před tím.
Nic není napořád.
Popel k popelu.
A ve mně dohasíná.
18. dubna 2011 v 23:27 | adhoc
Když se přidáš ke stádu
Když souhlasíš bez výjimky
Když bereš co se nabízí
15. února 2011 v 21:47 | Ina
Tančit jako déšť.... Nebo spíš jako zelńačka, postrkována dušeným vepřovým. A na vsích je to dost o ústa. Když se zaplete Milena s Jaroslavem, každý to uvidí. A v krámě s ní pak nikdo ráno nepromluví (S Milenou). Chlapi tohle neřeší. Zpátky k parketu. Na sražených stolech přetékají klobásy, zdechliny divočáků, nakyslé dorty, zavařené rozemleté flaksy, dost tuhá slepice, klobouk z půdy, almara z předsíně, bonboniéra koupená ve slevě. Zkrátka tombola. A v té veselici a reji a spoustě chlastu nikoho ani nenapadne vzpomenout si, čí je tohle ZASE ples. Protože ten poslední, myslím, byl od hasičů. Teď se tu plácají holky z červenýho kříže, ale taky se tu potácejí klucí od myslivců. Čjort se v tom vyznej. A já se svým vzdorovitým starým křápem objíždím jeden ples za druhým, cvakám fotoreporty, nemůžu si ani líznout piva a začínám mít stihomam, že jsem jediný střízlivý člověk na celým širým světě. Diář mám počmáraný na měsíc dopředu. A až tahle plesová pumelenice skončí, asi se pořádně zpumprdlikuju.
Ať z toho taky něco máte - jedna momentka z těch úžasnejch akcí...
14. ledna 2011 v 22:30 | adhoc
"Některé ženy jsou takové neupravené a pak vypadají jako, jako šmudly, nejsou špinavé, ale halabala oblečení, nekvalitní, vytahané, takové no, prostě neupravené." Tahle vcelku fundovaná kritika vypadla dnes v rádiu z jedné nejspíš velmi upravené moderátorky. Vybavila se mi v celé své kráse. Komentář později.
9. prosince 2010 v 0:08 | Ina
"Kdo na to jde od leŠŠa, koupí auto od eŠŠa," zní reklamní slogan na jedné z rozhlasových stanic. Namluvený dítětem, které nejspíš dostalo příslib doživotního zásobování sladkostmi, když to ušišlá jak nejvíc to půjde. Pokud ušišlánka slyšíte v průběhu jedné hodiny čtyřikrát, koledujete si o lehčí příznaky infarktu. U citlivějších povah může slaďoučké "eššššš" vyvolat i trvalý Herodesův syndrom. Jisté ale je, že i když na to půjdete od lesa, nepoběžíte zasaženi cílenou strategií autora reklamy úprkem pro auto. I kdyby se vám nakrásně válelo doma před Vánoci nepotřebných čtvrt milionu.
28. srpna 2010 v 23:09 | Ina
Fenky Chelsea a Aza. Dvojka zrzek, která patří už pár let ke mně. Stejně jako igelitové sáčky na EXKREMENTY v kapse, rozdrcené piškoty v kabelce, chlupy na černých oblekových kalhotách. Včera jsme z hub přinesli nádherný bedly. No, jasně. Řízky. Co jiného. Tak jsem celá natěšená ty řízky připravila. Pěkně pokoupala v hladký, pak ve vejci a nakonec ve strouhance. Uložila jsem těch deset kousků (máme to rádi i studený k véče) na prkýnko a odběhla na terasu - páč ten můj měl něco nesmírně důležitýho. Myslím, že nemohl najít zapalovač.
19. srpna 2010 v 10:59 | Ina
Předělávají nám terasu. Abychom měli soukromí, protože hned vedle je terasa další a nic je neodděluje. Tak tam bude zeď. Stejně jako na straně, kde je sousední dům. Majitel najal zednickou firmu. Přišli dva. První, co bylo, že si na zábradlí vyvěsili velký plakát: Zednické práce a číslo mobilu. Kdyby měl někdo potřebu.
28. července 2010 v 22:33 | Ina
V létě by se měly nosit žabky. Jsou velmi pohodlné, vzdušné a heterosexuálům, ani homosexuálům či lesbičkám v nich nesmrdějí nohy. Sice nevím, co mají lidé proti smradlavým nohám. Myslím si, že je to naprosto normální a není proč si na ty, kterým nohy zapáchají, ukazovat, či se nad jejich pachem okatě pozastavovat. Co je ale možná trochu k zamyšlení, je skutečnost, že někteří lidé namísto žabek nosí v létě dřeváky, sandály a otevřené lodičky nebo dokonce kecky.
9. července 2010 v 22:52 | Ina
Jsou prázdniny. Dospělí tiše závidí a teenageři si dny volna
užívají. Aktovky potkal osud muzejních archiválií a na dva měsíce skončily v koutě uzamčených skříní. Jejich majitelé mají v této době docela jiné starosti.
Zásadního charakteru. Nesrovnatelně důležitější než je pitomá písemka z matematiky, lekce z trávicího ústrojí krávy, tipování hlavního města Kazachstánu nebo
trénink výroby výbušnin v rámci výuky chemie. Starosti, které v průběhu dvou měsíců buď vyřeší, nebo se picnou.
6. července 2010 v 20:08 | Ina
Božetice jsou vesnicí u Milevska, kde se zdánlivě nic moc neděje. Upřímně, pro novináře poměrně hluchá půda. Přesto se tady uhnízdilo několik tradičních akcí, které dokáží nastartovat poměrně obstojné lidské mihožení. A v takových situacích jeden nabyde pocit, že rozhýbané bránice patří ke koloritu Božetic stejně jako Karlův most k Praze.
Zde hledá