bez

30. září 2016 v 23:49 | adhoc
Bojím se vykolejit,
do šuplíku s noži se nastěhovala zimnice
a ostří moje noční běsy.
Nedodržuju jízdní řády.
Lidi, co na mě čekají, nechávám čekat.
A moknout v nadějích.
Od Písečáku zase táhne mlha k podzimu
jako kurva, co ráda podrží jen jednomu
z desítek oslintaných klientů
Léto se pomalu zašívá do penálu
a garáže u Maťáků mají novou omítku.
Už nepočítám, kolikrát jsem se zkoušela vracet,
jako moucha v pavučině,
čím víc se snažím, tím víc mě to svazuje.
Kdepak cesta zpátky.
Jsou tu jen ty koleje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama