Září 2016

bez

30. září 2016 v 23:49 | adhoc
Bojím se vykolejit,
do šuplíku s noži se nastěhovala zimnice
a ostří moje noční běsy.
Nedodržuju jízdní řády.
Lidi, co na mě čekají, nechávám čekat.
A moknout v nadějích.
Od Písečáku zase táhne mlha k podzimu
jako kurva, co ráda podrží jen jednomu
z desítek oslintaných klientů
Léto se pomalu zašívá do penálu
a garáže u Maťáků mají novou omítku.
Už nepočítám, kolikrát jsem se zkoušela vracet,
jako moucha v pavučině,
čím víc se snažím, tím víc mě to svazuje.
Kdepak cesta zpátky.
Jsou tu jen ty koleje.