Až se rozední

22. března 2016 v 22:47 | adhoc |  ŠUPLÍKOVKY
Rozedním se v tobě, až se vplíží tma.
Na hrotech šípků usnula mlha a slabě krvácí.
Sleduju pořád stejný vzkazy od pneumatik v blátě,
jak si krátí cestu do nikam a ruší stromy v jejich usínání.
Zatímco ty ve svý ulitě už dávno spíš.
Zavolej mi v C-mol.
Třeba o dříví, který se vyrojilo v lese a pršelo známou vůni. O děravý koš na jablka, co si ustlal pod verandou a nedá jinak, než že tak přečká do léta. O písničku, co jsem Ti napsala a tys ji nikdy nezahrál.
Popros mě zase jednou o čaj, ve kterém se vylouhují všechny splíny.
Až ho spolu vypijeme

smáznou se všechny otazníky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | E-mail | 1. října 2017 v 11:50 | Reagovat

Nádherný, co takhle do knihy?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama