Březen 2016

krabí jazz

22. března 2016 v 22:47 | adhoc
Prý jen do půlnoci
s pancéřem proti emocím
a s podvazkem v kapse
V igelitce chrástí zátky vypitých piv
Nic nedáš, když zůstaneš
ale ztratíš hodně při couvání
Dej prázdný flašky do bedny
a pohoď hlavou
jak nejsilněji můžeš
Chci tě bez myšlenek
a bez zábran
a taky docela
bez ohledů
Nadechni se, jako by ti šlo o život
a pak zvolni
a pomalu exploduj
Dáme si repete
než nás zase svážou
až do zakrákání první vrány
a striptýzového show vyžilého slunce
Jizvy nejizvy

Až se rozední

22. března 2016 v 22:47 | adhoc |  ŠUPLÍKOVKY
Rozedním se v tobě, až se vplíží tma.
Na hrotech šípků usnula mlha a slabě krvácí.
Sleduju pořád stejný vzkazy od pneumatik v blátě,
jak si krátí cestu do nikam a ruší stromy v jejich usínání.
Zatímco ty ve svý ulitě už dávno spíš.
Zavolej mi v C-mol.
Třeba o dříví, který se vyrojilo v lese a pršelo známou vůni. O děravý koš na jablka, co si ustlal pod verandou a nedá jinak, než že tak přečká do léta. O písničku, co jsem Ti napsala a tys ji nikdy nezahrál.
Popros mě zase jednou o čaj, ve kterém se vylouhují všechny splíny.
Až ho spolu vypijeme

smáznou se všechny otazníky.