Květen 2013

Martinovi

17. května 2013 v 23:28 | adhoc |  VENTILY
Záložky cest, spacák dva plus nic a tornádo nad Moravou. Jak často se lišky vracely zpět. A meruňky dozrávaly na tržnici pod Šibeničákem. Mám z toho závrať ještě dnes. Nesrovnám se, co bys řekl švec. Je to dluh jak kráva. Ten kdo nerad, nikdy dává. Vysál si mě s apetitem primitiva, co krájí chleba vidličkou. V ešusu bazén, na poli pláž. Kukuřici jsme vymýšleli jména. Lidem na zápraží říkali o vodu. Už to nesvedu. Schovávat kalendář tvýho ega.
Najel si tři sta kiláků, abys mi řekl - že ti lidi řekli - a byl konec.
Jakejpak zvonec. To jen svině zachrochtala pod osením. Nikdy nedocením, jak moc to pro mě znamenalo. Tenkrát mě držely žiletky, cynismus a hák. Zima v náručí i bez ní. A ty ses tlemil do sluchátka při každý gratulaci. Ojel si snad i slonici a zkoušel rovnat mosty. Po osmý i po stý jsem odpouštěla. Nedozrálý višně škrábou v krku a dusí.
Došlo i na tebe. Já slavím.
Dnes nad těstovinami, s košíkem plným žrádla. Po tolika letech... Stále ten usměvavý chlapec. Šik i s pleší, hlesla by máma. Objala jsem tě. Tak vroucně, že si vypadl z role. A ta tvoje padala taky. Jaký saky paky. S úsměvem se odpouští líp. Tak ještě polibek pro pointu. Abys měl o čem, až budeš doma vysvětlovat.
Co tě nikdy nezradí, jsou tvý oči.
Nebylo nám ani dvacet. Tak proč to vracet. A škubala ti víčka. ´Tvoje čtvrtá paní se držela pod pupkem, aby neupustila následníka. Když já bez tebe žít nemohu. Šlápl si mi na nohu, že bych měla být zticha. Do kufru auta se stěhovaly levné limonády. A balíčky masa. Hodokvas kurvy, co kouří tajně za bordelem. Celý ses orosil a neměl sílu odstrčit mě. Cukrkandl vzorňáka obalený ledem.
Neboj, lásko.
Teď už to vážně nikdy neposerem.

Pro Toma

11. května 2013 v 1:02 | adhoc
Rozbíjím dny na střepy noci
a uvnitř se touha drápe ven
jak zvíře
z pasti pro slona
A štěstí tančí kolem
... a háže rukama jak slepý varhaník
kterýmu nasadili pouta.
Připusť mě k sobě alespoň na chvíli
Třeba najdeme to místo,
kde urputně a odevzdaně stojí láska
a v zátylku má ten divnej pocit
že jí furt někdo šmíruje
Řekni mi,
JAK TO DOOPRAVDY JE
A já s tím vším kolem sebe
tady seknu
a zůstanu otevřená
třeba jen pro tebe