Tak nějak po svým

14. ledna 2011 v 22:30 | adhoc |  VENTILY
"Některé ženy jsou takové neupravené a pak vypadají jako, jako šmudly, nejsou špinavé, ale halabala oblečení, nekvalitní, vytahané, takové no, prostě neupravené." Tahle vcelku fundovaná kritika vypadla dnes v rádiu z jedné nejspíš velmi upravené moderátorky. Vybavila se mi v celé své kráse. Komentář později.

Jenomže ono záleží na tom, jaké má kdo měřítko upravenosti. Pro mě je to přirozenost. A tak jsem při té kritice cítila něco nepřirozeného. Teď přijde komentář. Vybavila se mi upravená mladá žena, s moderním střihem vlasů, dlouhými, dvoubarevně lakovanými nehty, ve vysokých kozačkách na vysokých podpadcích, se závojem příjemného parfému kolem sebe, celkem pohledná, upravená, s nažehleným límečkem u stylové košile vhodné do stylového kostýmku, prostě celkem standard. Kdyby z ní nevypadlo, to co vypadlo a s tónem, jakým to řekla, neměla bych s tím problém. Takhle jsem si vzpomněla na své rodiče, kterak upínali všechny své snahy k tomu, aby ze mě vyrostla krásná, chytrá a upravená žena. A já byla věčně u koní, věčně na nějakým čundru, rozdrbaný džíny, vytahaný triko, tenisky, který měly umělecky prostříhaný vršek… Z bytu jsem sice vyrážela s požehnáním maminky v nažehlených šatech, v lodičkách a lehkém plášti s vhodně sladěnou kabelkou, abych tu nádheru ve sklepě vysvlékla, nastrkala jí do schovaného kufru, ze kterého jsem vytáhla mé milované triko a džíny. Když jsme jezdili na mašinách (motorkách), měli jsme starý kožený bundy posbíraný na půdách a u babiček ve skříních. Žádné slušivě padnoucí kožené overaly. Dnes záleží na situaci. Někdy musím do gala, ať se mi chce nebo ne. Ale jinak to jistí džíny, sportovní sukně, ležérní vzhled. Přesně ten, který možná vypadá neupraveně, ale je děsně fajn. Jde mi k pleti, k vlasům, k botám, k mým dvěma psům, k mým očím, pásne k mýmu povolání, k lidem, který pokládám za fajn lidi, pásne mi k duši.Cítím se v něm svá. A myslím, že pokud bych každý týden navštěvovala ženskou, která by se mi hodinu rýpala v nehtech a lepila mi na ně nesmyslné obrázky, co dva týdny bych seděla ukotvená u kadeřníka, aby náhodnou některý z pramenů nebyl příliš rozdivočelý, namísto roláků a trik bych nosila košile s límečkem, asi bych se sama sebe v zrcadle lekla. Asi bych v sobě sebe docela brutálně zapřela.
Nikomu neberu dlouhé, do roviny zastřižené nehty, upravené vlasy tak, že s nimi vítr nepohne, nažehlené košile, ale také nechci, aby se nad námi ošíval někdo, kdo ač navrch budí zdání dokonalé upravenosti, má vespod možná větší fuj, než sám vůbec tuší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | Web | 15. ledna 2011 v 1:30 | Reagovat

Osobně dávám přednost přirozené kráse a tomu, aby se člověk cítil dobře. Ono se to totiž většinou pozná :-).

2 Luss Luss | Web | 15. ledna 2011 v 10:00 | Reagovat

Jedno větové články nepíšu! :-D Takže proto tak dlouhý..

3 Luss Luss | Web | 15. ledna 2011 v 11:24 | Reagovat

Koukám, že mám se slečnou stejnou přezdívku:D
Taky dávám přednost přirozenosti, ale hlavně teda v líčení, které ženy hodně často přehánějí. Nejraději nosím džíny a kraťasy a doma bych nejraději celý den prochodila v pohodlném pyžámku.
Mám ráda módu ale na druhou stanu preferuju pohodlnost.
Myslím si, že chodit v něčem v čem se necítíme dobře, jen aby jsme se zalíbily, vyvolá nakonec opačný dojem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama