Terasa jak v Pise

19. srpna 2010 v 10:59 | Ina |  VENTILY
Předělávají nám terasu. Abychom měli soukromí, protože hned vedle je terasa další a nic je neodděluje. Tak tam bude zeď. Stejně jako na straně, kde je sousední dům. Majitel najal zednickou firmu. Přišli dva. První, co bylo, že si na zábradlí vyvěsili velký plakát: Zednické práce a číslo mobilu. Kdyby měl někdo potřebu.

Pustili se s chutí do díla a my měli dobrý pocit, že se něco pohnulo. Začali se stavbou zdi mezi terasami. Čili, kdyby zeď vyrostla, už by se nedostali k té straně mezi domy a museli by courat přes byt. Aha! Majitel je na tenhle fakt včas upozornil. Pochopili. Dali se tedy do stavby druhé zdi. Nejsem chlap a nemám technické buňky. Přesto mi došlo, že malta, které používají kila na jednu cihlu a padá všude kolem i na spodní cihly, by se měla hned stáhnout. Jinak ty zaschlý kusance budou odsekávat majzlíkem. Odsekávali zaschlé kusance poctivě majzlíkem. Čas, který jim to zabralo, nebudu komentovat. S pílí sobě vlastní pokládali cihlu k cihle. Znáte to přirovnání - jako když čůrá pes. No, tak nějak se dařilo. O nějaké rovině nemohla být řeč. Nicméně, pak se zeď omítla a chybičky už tak markantní nebyly. Můj puntičkářský manžel šel přesto z principu měřit. Dva až tři centimetry úklon od kolmice. To snad ještě jde. "Nesmíš tu hrát fotbal o zeď," pronesl lakonicky. A pak, rovněž z principu, položil nahoru libelu. Neměl to dělat. Bude ho to teď žrát.
Protože zeď je vyšší než původní plůtek, musel se nastavit krajní sloupek. Bratru šest cihliček. Ani ony tu kolmici neustály. Nastavený lepencový útvar se nebezpečně naklání na jednu stranu. Snad nikomu nespadne na palici a nějaký čas vydrží.
Dostavba zdi druhé pokračovala podobně. Když se majitel zeptal, zda někdy slyšeli o provázku, který by jim držel zeď v lajně, případně o tom, že by si měli základ srovnat do roviny, dostalo se mu prosté odpovědi. "Ne." Takže i druhá strana vede podle vykonané potřeby psa. Křivě. Stejná kila malty, stejné mrhání časem při odsekávání kusanců majzlíkem. Když byl u mě na návštěvě syn a viděl to nadělení, zeptal se, jestli jsme si tu zeď opravdu objednali z roztančených cihel po vzoru známé stavby u nich v Praze. A jestli je v Milevsku normální nakloněná šikmina. No, není synku. Snad není.
Dalším úkolem bylo udělat podhled pod střechou. Na vnější straně to ti dva ale dělat odmítli. Proč? Řekli, že se bojí, aby nespadli. Že musejí někoho zavolat. Zavolali. Je hotovo, ale komentář k tomu dávat nebudu. Byl by publikovatelný až po 22. hodině.
Majitel to už psychicky nevydržel a pustil se do práce sám. Za den udělal tolik, co zednické firmě trvalo dva dny. Ti dva pečlivě srolovali svůj billboard a myslím, že už je nikdy neuvidíme. Já se jen chlácholím představou, že všichni řemeslníci v Čechách nemají obě ruce levé a že na ty vyhlášené zlaté české ručičky bychom při troše dobré vůle, dostatku času a trpělivosti jednou skutečně někde narazili.  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moře lásky Moře lásky | Web | 19. srpna 2010 v 12:19 | Reagovat

Měly ste mistrima dat pivo aby nepracovali na sucho...

2 automotive automotive | Web | 19. srpna 2010 v 19:31 | Reagovat

Zlaté české ručičky :D

3 Ina Ina | Web | 19. srpna 2010 v 22:48 | Reagovat

[1]: Přísun tekutin byl. Žádný strach. 8-)

4 Ina Ina | Web | 19. srpna 2010 v 22:49 | Reagovat

[2]:Hmmm, jestli o nějakých víš... :-|

5 Janinka Janinka | Web | 20. srpna 2010 v 8:15 | Reagovat

Asi by to chtělo dopsat ještě to, co bylo na to billboardu. Abychom měli jasno v případě potřeby zednických prací... 8-O

6 Janinka Janinka | Web | 20. srpna 2010 v 8:15 | Reagovat

Pardon - na tom

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama