Rozhovor per mobil

16. srpna 2010 v 23:37 | Ina |  ŠUPLÍKOVKY
- Co tak pozdě?
- No čumím. Nebe posraný hvězdama.
- Myslel jsem, že voláš kvůli problému.
- Luky, ty mě neposloucháš. Hvězd jak naděláno.

- Si sjetá, nebo co? 
- Na tý nejzářivější vidím mámu v bílorůžovým županu...
- Co?
- Ona růžovou vždycky mohla. Na rozdíl ode mě.
- Hele, co uděláme s tím výletem. Říkalas, že---
- Luky, nejež se.
- Jaký nejež. Už jsi se týden neozvala a teď s hvězdama.
- Fakt, je jich jak nasráno.
- Mám ti teda někoho poslat.
- To teď neřeš. Čekám, až mi máma zamává.
- Máma už není.
- A táta je určitě hned vedle. Máma si ho ohlídá.
- S tebou je někdy těžký pořízení.
- U vás žádný hvězdy nejsou, přiznej se.
- Jdi do háje.
- Tak jo, nebo ne.
- Měla bys mít strach a ty žvástáš o hvězdách.
- No. Aspoň o něčem Luky.
- Nebabrej se v nebi. Vybabrej se sama ze sebe.
- To znělo moudře, Luky.
- Nenávidím tě.
- Já vím. Taky tě nemusím.
- Jednou za tebou zavřu.
- Jestli dřív nezařveš Luky.
- Asi proč?
- Že nejsem s tebou, Luky.

Položil telefon. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chausen Chausen | Web | 16. srpna 2010 v 23:57 | Reagovat

Tohle podporuje mou sentimentální náladu. Můžu říct snad jen DÍK. :-)

2 pavel pavel | Web | 17. srpna 2010 v 0:21 | Reagovat

musel jsem to přečíst dvakrát abych to pochopil :-D
Teplice jsou vůbec multi město :-P

3 helyke helyke | Web | 17. srpna 2010 v 10:53 | Reagovat

tvůj blog je strašně hezkej asi jako můj článek o strachu !!!! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama